Polovina března sice ještě většinou láká na lyžovačku, letošní počasí ale přeci jen tyto radovánky rázně utnulo, a tak i žáci v zábořské škole místo možné návštěvy lyžařského střediska raději vyrazili poznávat zajímavosti stověžaté Matky měst. Možná si myslíte, že Prahu dnešní mládež zná, ale až nečekaně brzy jsme byli těžce vyvedeni z omylu. Stačilo položit otázku, co to je za sochu, která před nimi stojí na Václavském náměstí, a rázem měli učitelé pusu otevřenou – „Karel VI. na bílém koni“. Ano, už se raději nebudeme na nic ptát a budeme děti vzdělávat návštěvou Národního muzea, aby příště podobné „šokující“ odpovědi již nebyly nikdy vysloveny.
Rekonstruované Národní muzeum je opravdu krásné, některé expozice sice více zajímali učitele než „výletníky z 8. a 9. třídy“, ale hlavně „Zázraky evoluce“ s mnoha exponáty žijících či již vyhynulých zvířat přeci jen donutili žáky probudit v sobě zvídavost. Bohužel nebylo možné z časových důvodů pobýt v muzeu více času, a tak jsme se zhruba po půldruhé hodině vydali pěšky do Resslovy ulice, za druhým cílem exkurze - Národním památníkem hrdinů heydrichiády. Atmosféra tohoto muzea na žáky dýchla opravdu silně, detaily atentátu na Heydricha i následné nacistické represe hltali opravdu se zaujetím a k našemu překvapení je tato část zájezdu zaujala snad ještě více než Národní muzeum. Poté se již čas exkurze pomalu ale jistě krátil, ale jasně, bez alespoň krátkých návštěv KFC a obchodního centra by výlet samozřejmě nebyl dostatečně „výživný“. Následně už se ale zavřely dveře autobusu a březnová Praha dala Zábořákům sbohem. Nezbývá než doufat, že v nich zanechala alespoň nějaké „historické“ stopy a učitelé již příště budou ušetřeni dalších podobných srdcervoucích omylů.
MG