Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Tedy je skoro naše povinnost seznámit žáky s tímto krásným městem, v němž se odráží celá historie českého národa.
Exkurzi jsme naplánovali na 25. dubna. Ač jsme poslední dobou všichni rádi za každou dešťovou kapku, jedná-li se o celodenní výlet, vždycky panuje obava z toho, aby nám žáci nepromokli. Ale tento den bylo počasí naprosto ideální. Měli jsme před sebou několik kilometrů pěší chůze historickým centrem Prahy. Prošli jsme přes Václavské náměstí na Staré Město, kde nechyběla v celou hodinu zastávka pod Staroměstským orlojem, odtud jsme pokračovali přes Karlův most a Malou Stranu až na Hradčany. V areálu Pražského hradu jsme navštívili Chrám sv. Víta, Vladislavský sál, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku. Ač byli někteří žáci již unaveni, podařilo se nám přesto dojít ještě na Petřín. Zde jsme naši pěší túru zakončili občerstvením a delším odpočinkem. Někdo dokonce vystoupal i na vrchol petřínské rozhledny. Z Petřína už to byl jen kousek na smluvené místo, kde na nás čekal autobus.
Bohužel dnešní náctiletí si pod slovem exkurze představují většinou jen rychlá občerstvení a obchodní centra. A to si troufám napsat, že více jak polovina dětí viděla nebo navštívila jednotlivé památky poprvé v životě. Proto nás potěšil jakýkoli dotaz, který směřoval k historii, jakýkoli obdiv, který směřoval k architektonickým památkám, jakýkoli projev úcty směřující k místům, která budovali naši předci. Prahu si jezdí prohlédnout turisté z celého světa, neměli bychom ji mít ale nejlépe prohlédnutou my, Češi? Nezbývá než doufat, že si z tohoto dne budou naši žáci alespoň něco pamatovat, až navštíví Prahu někdy příště.
Kateřina Srbová